Jak žít zero waste? #2

Zero waste je metoda snižování množství vlastního odpadu a života bez plýtvání. Je založena na několika jednoduchých principech. V angličtině jde o tzv. pyramidu R, přičemž každé “R” značí jeden princip, kterých je podle různých náhledů 5-8.  Pyramida může vypadat třeba takto:

 

zerowaste2

 

Pyramida je obrácená, neboť  má vyjadřovat princip, že to, co je nejvýše, je to, o co bychom se měli snažit především. Když to není možné, jdeme o stupeň níže. 

 

První princip – Refuse: Naučme se říkat ne

  • Odmítej jednorázové nádobí a odnosové prostředky
  • Odmítej bezmyšlenkovité nakupování
  • Kupuj jen to, co opravdu potřebuješ
  • Odmítej věci zdarma
  • Nejlepší odpad je ten, který nevznikne!

 

První krok, tedy Refuse – Zamítni, není jen o odpadu, ale především o uvědomění si vlastních potřeb a spotřebních návyků. Je hodně o zamyšlení se nad tím, co nakupujeme. 

Princip můžeme začít naplňovat velmi jednoduše už tím, že se vyhneme spontánním nákupům, kdy nakupujeme očima a bez přemýšlení. Odmítněme reklamní triky obchodníků, vnucující nám zboží, pro které jsme nepřišli. Nákupní seznam může šetřit čas, peníze i životní prostředí.

Ve chvíli, kdy již nenakupujeme bezmyšlenkovitě, měli bychom se zamyslet nad tím, co na tom svém seznamu vůbec máme. Zamyslet se hlouběji nad tím, co nakupujeme (K čemu to používám? Mám z toho skutečný užitek? Z jakého je to materiálu/surovin? Odkud to pochází? Má to obal?). Kandidáty na odmítnutí jsou pak ty věci, které často vůbec nespotřebujeme či mají velkou ekologickou stopu, a stává se z nich rychle těžko zpracovatelný odpad.

Jde např. o balenou vodu – na chatu bez zdroje pitné vody je možná dobrá, ale musíme ji pít i doma? Není o nic zdravější než voda z kohoutku a lahve jsou zbytečným odpadem. Dalšími kandidáty jsou třeba pravidelné ranní kávy cestou do práce – musíme je každý den kupovat? Co si místo toho kávu uvařit doma a v thermo hrnku si ji vzít s sebou? Nebo si vzít alespoň vlastní hrnek, do kterého si kávu koupíme? Podobná situace je u nákupních tašek či sáčků na ovoce – obojí si můžeme nosit vlastní a jednorázové sáčky zdarma odmítat, stejně tak u samotného ovoce můžeme často zvolit sezónní a lokální alternativu či odmítnout ovoce balené a porcované.

Zde je důležité říci, že hranice “potřeb” může být u každého jiná. Pro někoho je velkým krokem nosit si vlastní tašku a ranní káva v kelímku je pro něj těžko měnitelným rituálem, někteří zatím nemají důvěru v bezobalové obchody, kdežto pro jiné jsou toto samozřejmosti, které dělají běžně a k tomu se snaží žít minimalisticky. 

Když začínáme se zero waste, není dobré snažit se ihned vzdát všeho, co není životně důležité. Zero waste není o životě v jeskyni, ale o uvědomělém oproštění se od toho, co pro nás osobně není ve skutečnosti důležité. Začít můžeme malými krůčky, které neovlivní negativně náš komfort, naopak často mohou přinést i pozitiva v podobě ušetřených peněz nebo času navíc.

Tohle se zdá poměrně triviální – nekupovat zbytečnosti, které nespotřebuji, nahradit kupované tím, co můžu připravit sám, nezapomínat znovupoužitelnou tašku. 

Součástí tohoto principu je však i třeba odmítání věcí “zdarma” či různých výhodných slevových akcí. Akce jako tři plus jedna zdarma často využíváme úplně zbytečně, nutí nás koupit i něco, co bychom jinak nekoupili. A kdo z nás si nevezme balenou vodu zdarma ve vlaku, i když má s sebou vlastní nápoj? Zkuste ji příště odmítnout, když těch praktických lahviček, které se určitě budou ještě hodit, máte doma už deset, nebo hůř, když lahvičku po použití vyhazujete a vodu si berete jen ze zvyku. To samé platí pro různé vzorky, testovací balení rozdávaná hosteskami, časopisy zdarma apod., které si většinou bereme bezmyšlenkovitě a nic nám nepřináší, často míří rovnou do koše. 

Naplňovat první princip zero waste na celoevropské úrovni má napomoci nová směrnice SUP – směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí, která je nyní implementována do české legislativy (v současnosti návrh nového zákona prochází mezirezortním připomínkovým řízením). Směrnice zakazuje uvádět na trh určité jednorázové plastové výrobky. 

Co odmítám já? 

Já odmítám zbytečnou kvantitu a raději volím kvalitu. Ať už se jedná o oblečení nebo např. nářadí, odmítám je kupovat bez rozmyslu. Raději ve chvíli, kdy danou věc potřebuji, zvolím variantu kvalitní, která mi déle vydrží a nejlépe jejíž výroba má i menší negativní vliv na přírodu. Řídím se zejména certifikacemi, použitými materiály a místem výroby. Snažím se také nepodléhat reklamnímu nátlaku, což je však těžké zejména s dětmi – jak mi jistě potvrdí každý rodič – děti chtějí to, co vidí v televizi nebo co má kamarád, i když je to něco, o čem dopředu vím, že nebudou používat nebo se to záhy rozbije. Některé výrobky se snažím nahrazovat nebalenými – nákupem v bezobalovém obchodě. 

 

Hledat v článcích
Rychlozprávy
Sdílejte

O mně

Kreativec a podnikatel v oblasti webdesignu a reklamy. Zastupitel města Uherské Hradiště. Předseda místního sdružení Pirátů Uherské Hradiště. Podporovatel recyklace a renovací věcí.

Telefon

+420 604 171 281